|
|
Duchovní doprovázení lidí s mentálním postižením
Franců, Radka ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá oblastí spirituality a možnostmi duchovního doprovázení lidí s mentálním postižením. Teoretická část přináší současné poznatky o prožívání spirituality u lidí s mentálním postižením a možnosti duchovního doprovázení v českém prostředí. Praktická část formou participativního výzkumu realizovaného spolu s lidmi s mentálním postižení nahlíží prožívání duchovního doprovázení začleněného do činností běžného dne.
|
|
| |
|
|
Lidé s mentálním postižením, aneb svět z jiného úhlu pohledu
Horová, Anežka ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
5 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života lidí s mentálním postižením (retardací) v České republice. Uvedenou tématiku zkoumá z mnoha úhlů pohledu. Začíná legislativními předpisy, které zahrnují jednotlivé oblasti a ze kterých vyplývá, že v žádném předpisu ani zákonu daná problematika není řešena uceleně, ale pouze po částech. Pro lepší pochopení úskalí, které sebou přináší mentální postižení je v práci zahrnutá i část, která se zabývá vysvětlením pojmu mentální retardace a její klasifikací, tj. rozdělení do jednotlivých stupňů. Oblasti, kterými se práce zabývá, jsou zařazení mentálně postižených lidí do vzdělávacího systému, včetně speciálních škol, jejich následné uplatnění na pracovním trhu, možnosti bydlení, kde je zdůrazněný pozitivní trend přechodu od institualizace k individuálnímu přístupu, oblast volnočasových aktivit. Diplomová práce ale neopomíjí ani citlivá a i v dnešní době hodně kontroverzní témata jako sexualita, mateřství (rodičovství) či násilí páchané na lidech s mentálním postižením. Pro lepší práci s lidmi s mentálním postižením byly vypracovány metody sociální práce, které zvláště pracovníkům v sociální oblasti, pomáhají lépe uchopit práci s konkrétním člověkem (klientem). Dále se práce věnuje i nevládním neziskovým organizacím, které hrají důležitou roli v péči...
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Adaptace klientů Domova Pod Lipami v chráněném bydlení
Svrčková, Jana ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípa, Miroslav (oponent)
Chráněné bydlení je pobytová služba určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby při obstarávání základních denních aktivit. Smyslem chráněného bydlení je umožnit lidem s postižením žít život, který se co nejvíce podobá životu jejich plně soběstačných vrstevníků a je určena klientům, kteří by jinak museli žít v ústavní péči. Podstatou chráněného bydlení je sociální rehabilitace jedince a je postavena na principech základních práv a svobod člověka a vychází z myšlenky, že zdravotní omezení má mít co nejmenší možný vliv na plnohodnotné začlenění jedince do společnosti. Tato práce se snaží nahlédnout na problematiku chráněného bydlení v praxi konkrétního ústavu sociálních služeb, Domova Pod Lipami, a to i z pohledu samotných klientů. Práce je věnována procesu, kterým prošli pracovníci a klienti Domova Pod Lipami při zavádění sociální služby Chráněné bydlení. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali samotní klienti tuto změnu hodnotí jako přínosnou a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
|
|
Role sociálních médií v životě osob s mentálním postižením
Srncová, Eva ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
O vlivu sociálních médií na člověka s mentálním postižením toho v české literatuře mnoho nenajdeme. Média přitom mohou do velké míry ovlivňovat integraci lidí s postižením, zejména v zemích, v nichž byli dlouhodobě z veřejného dění vylučováni. Práce se zaměřuje na osoby s mentálním postižením bydlící v zařízeních sociální péče a jejím cílem je popsat účely a motivace, které je k sociálním médiím přivádí. Výzkum diplomové práce si bere za cíl objasnit hned několik otázek ohledně míry a způsobu využívání sociálních médií lidmi s mentálním handicapem. Dalo se předpokládat, že prostředí bude do velké míry návyky týkající se konzumace sociálních médií ovlivňovat, výzkum se zaměřil tedy jen na takové osoby, jejichž domovem je ústav sociální péče nebo chráněné bydlení. Práce se v úvodu věnuje rešerši literatury příbuzného tématu. Hlavním úkolem diplomové práce je typologie motivací, jež osoby s mentálním postižením k sociálním médiím přivádí, resp. postihnout, jak o této motivaci sami přemýšlejí, popsat jejich návyky a zkušenosti, spojené s užíváním sociálních médií. Výsledkem je typologie účelů, za kterými využívají sociální média, jejich motivací, dále typologie způsobů užití sociálních médií lidmi s mentálním postižením a typologie uspokojení, která jim sociální média přináší. Práce přináší také...
|
|
|
Role sociálních médií v životě osob s mentálním postižením
Srncová, Eva ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
O vlivu sociálních médií na člověka s mentálním postižením toho v české literatuře mnoho nenajdeme. Média přitom mohou do velké míry ovlivňovat integraci lidí s postižením, zejména v zemích, v nichž byli dlouhodobě z veřejného dění vylučováni. Práce se zaměřuje na osoby s mentálním postižením bydlící v zařízeních sociální péče a jejím cílem je popsat účely a motivace, které je k sociálním médiím přivádí. Výzkum diplomové práce si bere za cíl objasnit hned několik otázek ohledně míry a způsobu využívání sociálních médií lidmi s mentálním handicapem. Dalo se předpokládat, že prostředí bude do velké míry návyky týkající se konzumace sociálních médií ovlivňovat, výzkum se zaměřil tedy jen na takové osoby, jejichž domovem je ústav sociální péče nebo chráněné bydlení. Práce se v úvodu věnuje rešerši literatury příbuzného tématu. Hlavním úkolem diplomové práce je typologie motivací, jež osoby s mentálním postižením k sociálním médiím přivádí, resp. postihnout, jak o této motivaci sami přemýšlejí, popsat jejich návyky a zkušenosti spojené s užíváním sociálních médií. Výsledkem je typologie účelů, za kterými využívají sociální média, jejich motivací, dále typologie způsobů užití sociálních médií lidmi s mentálním postižením a typologie uspokojení, která jim sociální média přináší. Práce přináší také...
|
|
|
Možnosti využití principů zahradní terapie pro lidi s mentálním postižením
Janků, Zuzana ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Možnosti využití principů zahradní terapie pro lidi s mentálním postižením" zkoumá, jakou roli má zahrada v životě lidí s mentálním postižením. Cílem práce je pomocí polo-strukturovaných rozhovorů zjistit, jak se využívá zahrada při péči o klienty s mentálním postižením v Domově svaté Rodiny. Teoretická část práce se nejprve zamýšlí nad vztahem člověka k přírodě. Následuje definice zahradní terapie a jejího využití pro různé cílové skupiny. Práce pokračuje obsáhlým vymezením pojmu mentální postižení a popisuje také specifika komunikace s lidmi s mentálním postižením. V praktické části je provedena analýza polo- strukturovaných rozhovorů, které proběhly s pracovníky a klientem Domova svaté Rodiny. Skrze rozhovory autorka zjišťovala, jaký vztah mají klienti a pracovníci k zahradě a jak ji ve svém životě využívají. Klíčová slova Zahradní terapie, lidé s mentálním postižením, zahrada, relaxace, práce na zahradě.
|
|
| |
host ::
RSS.